Rád bych se podrobněji rozepsal o Auditu vzdělávacího systému, který v březnu uspořádala organizace EDUin v Senátu.
EDUin představil tři analýzy: o víceletých gymnáziích, o podpoře nadaných žáků a o kariérovém poradenství. Pojďme se nyní na jednotlivé analýzy podívat:
- víceletá gymnázia
Původně byla tato gymnázia obnovena po roce 1989 s cílem poskytnout elitní vzdělání pro nejtalentovanější žáky, avšak studie ukazují, že nepřinášejí výrazně lepší výsledky než základní školy. Navíc jejich existence může negativně ovlivňovat žáky, kteří na základních školách zůstávají. Strategické dokumenty, jako je Strategie 2030+, doporučují omezit počet žáků odcházejících na víceletá gymnázia na 5–10 % a zajistit, aby tato gymnázia poskytovala skutečnou pedagogickou přidanou hodnotu. Analýza také zdůrazňuje, že preference rodičů pro tento typ škol jsou často motivovány snahou o sociální selekci, což může prohlubovat nerovnosti ve vzdělávání. Navrhovaná řešení zahrnují postupné utlumování víceletých gymnázií a posílení kvality vzdělávání na základních školách. - podpora nadaných žáků
EDUin upozorňuje na nedostatečnou identifikaci a podporu nadaných žáků v českých školách. Data ukazují, že pouze 0,3 % žáků základních a středních škol je oficiálně evidováno jako nadaní, což je výrazně méně než odhadovaných 10–15 % v populaci. Tento nesoulad je způsoben přetížením školských poradenských zařízení a nedostatečným využíváním objektivních metod identifikace nadání. Analýza také zdůrazňuje, že neexistuje jednotná koncepce a terminologie v oblasti nadání, což komplikuje efektivní podporu těchto žáků. Doporučení jsou jasná: zlepšit diagnostiku nadání, posílit odbornou přípravu pedagogů a vytvořit ucelený systém podpory nadaných dětí ve školách. - kariérové poradenství
Význam kariérového rozvoje pro dlouhodobou uplatnitelnost absolventů na trhu práce je důležitý. Schopnosti celoživotního učení a sebepoznání by měly být rozvíjeny již od raného věku. V českém vzdělávacím systému však chybí systematické začlenění kariérového poradenství na všech úrovních školství, stejně jako legislativní ukotvení pozice kariérového poradce. Analýza doporučuje vytvořit jednotný systém kariérového poradenství, zlepšit vzdělávání učitelů v této oblasti a zajistit propojení dat mezi vzděláváním a trhem práce. Tím by se rovněž mohly snížit nerovnosti ve vzdělávání