Na našem výboru pro vzdělávání jsme v únoru schvalovali výroční zprávu České školní inspekce za školní rok 2021/2022.
Zpráva je velmi obsáhlá, má 860 stran. Je to výborný dokument, který obsahuje zajímavá data – nejen pozitiva vzdělávacího systému ČR, ale i jeho negativa.
Výroční zpráva je členěna na základní kapitoly Předškolní vzdělávání, Základní vzdělávání, Střední vzdělávání, Základní umělecké vzdělávání, Zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy a Školská poradenská zařízení. V každé této kapitole jsou statisticky shrnuty základní zjištění kontrolních činností a v bodech jsou sepsány jak pozitivní, tak i negativní závěry z inspekce. Na závěr každé kapitoly jsou uvedena doporučení pro školská zařízení, pro jejich zřizovatele a rovněž obecná doporučení na úrovni systému.
Málokdo si najde čas, aby si celou zprávu a jednotlivé závěry prostudoval. Dovolte mi proto sepsat pár základních věcí, které výroční zpráva ČŠI konstatuje:
Klíčové závěry:
Co se týče hlavních zjištění, ta jsou v souladu s celkovým trendem, který ČŠI popisuje dlouhodobě.
Nedostatky
Na pozici ředitelů škol se hlásí velmi málo uchazečů (v 70 % případů do 2 uchazečů).
Věkový průměr ředitelů stoupá (65 % je ve věku 50+).
České školství neumí systematicky pracovat s talentem (školy identifikují jen 0,2 % nadaných žáků).
Počet studentů technických oborů má trvale sestupnou tendenci.
Ve školství chybí zejména specialisté – speciální pedagogové, psychologové, logopedové.
Největší nedostatek aprobovaných učitelů je v oborech ICT (42,5 %).
Rozdíl v kvalitě výuky kvalifikovanými a nekvalifikovanými učiteli je statisticky patrný (v řádu desítek procent). Nekvalifikovaným chybí integrace pedagogických a didaktických dovedností.
Pozitiva
U žáků ZŠ a SŠ rizikové chování vč. šikany klesá (vzrostla jen agrese z 9 % na 12,5 % u dětí v MŠ).
Roste průměrný plat učitele. Prohlubuje se však nerovnost u průměrného platu pedagogických pracovníků v ZŠ (46.430,-) a SŠ (49.210,-) v porovnání s průměrným platem pedagogických pracovníků v MŠ (37.964,-).
Co se povedlo
Pracovníky v českém školství můžeme pochválit za integraci ukrajinských žáků. Tento nesnadný úkol zvládli i přes omezené možnosti výborně. Dle statistik ČŠI nedošlo k segregaci ukrajinských dětí, ale podařilo se je přirozeně zapojit do českých tříd, jen malý podíl z celkového počtu 678 navštívených mateřských (6 %) a základních škol (10 %) vzdělává ukrajinské děti odděleně od ostatních. Největším problémem škol v tomto směru jsou nedostatečné kapacity.
Několik perliček na závěr
Některé rozdíly mezi regiony jsou na první pohled zarážející. Například úrazovost žáků je v kraji Vysočina 3x větší než v Praze. U regionů se strukturálním deficitem je velký rozdíl například v podílu žáků ZŠ navštěvujících ZUŠ. V Ústeckém kraji je tento podíl ze všech krajů ČR nejmenší, oproti tomu Karlovarský kraj vykazuje dvojnásobná čísla v porovnání s Ústeckým.
Zde naše výborové usnesení: Výroční zpráva ČŠI.